Koňský domácí lékař 4: Živé maso
Kůň se zranil na
noze. Není to sice nic velkého, dokonce ani ho to nebolí, rána se však
nechce zhojit, zavřít. Je stále hodně prokrvená, živá, dokonce se zdá,
jako by v ní něco vyrůstalo. Živé maso …
Nadměrný růst granulační káně na přední tsraně karpálního kloubu. Tmavě růžové živé maso už přečnívá nad svěle růžovým epitelizačním lemem.
„Živé maso“ je obvyklý výraz pro nadměrnou tvorbu granulační tkáně v hojící se ráně. Dochází k tomu především v dolních částech končetin koní (tedy hlezenní a karpální kloub a končetiny od těchto kloubů dolů), pokud poranění proniklo skrze kůži – jedná se tedy o hlubokou ránu. U normálně se hojící rány vyplňuje granulační tkáň vnitřek, z okrajů přes ni roste epitel – pokožka. Rychlost tvorby granulační tkáně a epitelu je v rovnováze, takže nakonec se rána zacelí tak, že v jejím místě nevzniká ani prohlubeň, ani vyvýšenina. Jenže v dolních částech končetin koní je tomu mnohdy jinak – epitel se zatahuje často příliš pomalu, protože
– právě zde je kůže silně napnutá a okraje rány se od sebe odtahují,
– kůň se neustále pohybuje a pohybuje se i kůže a okraje ran,
– tkáně končetiny jsou hůř prokrvené,
– snadno se rána znečistí a infikuje,
– zánět i vzdálenost od srdce vytvářejí otoky.
Nehojící se stará rána na přední sraně hlezna, což je způsobeno přítomností a neustálým bujením granulační tkáně.
Následkem toho granulační tkáň roste rychleji a nekontrolovaně, začne z rány vyčnívat a znemožní další pokrytí epitelem, takže se rána „přestane hojit“. V mnoha případech to naštěstí není definitivní řešení a nakonec se situace sama uklidní a rána se zacelí. Někdy se však stane, že živé maso hyzdí nohu koně dlouho, a jsou bohužel i situace, kdy se rozroste tak, že se ho nelze nijak zbavit, či dokonce z něho vzniká nádor.
V těchto místech, tedy nad karpálním kloubem, sice taky může vzniknout živé maso, často se ale samo zhojí. Kůže je zde již volnější a tkáně lépe prokrvené.
V každém případě je lepší vzniku hypergranulace předcházet než ji
řešit. Pro takové případy platí jednoduché pravidlo: Jakoukoli ránu
nacházející se na končetině koně, především od karpu / hlezna dolů, je
třeba co nejdříve prohlédnout a ošetřit, popřípadě nechat ošetřit:
1. Je třeba ránu umýt, nejlépe vystříkat čistou vodou. Zbavíte ji špíny, patogenních zárodků a případné krve. Díky tomu ji budete moct prohlédnout a vyhodnotit její závažnost.
2. Pokud je rána povrchová, tedy nejde skrze celou vrstvu kůže, stačí ji zdezinfikovat a nechat být; zhojí se sama, od toho tady totiž kůže je. Pokud však je rána hluboká, tedy kůží zcela pronikla, nebo si nejste o její závažnosti jisti, bude třeba kromě dezinfekce další opatření:
3. ostříháte chlupy v okolí rány a přiložíte na končetinu obvaz.
Úkolem obvazu je zabránit vysychání rány, jejímu znečištění, oddalování
okrajů ran, otékání a popřípadě i trochu znehybnit končetinu.
4. Samozřejmě s obvazem kůň bude uveden do klidu – bude stát v boxu nebo mu zajistíte skutečně minimální výběh, aby se co nejméně pohyboval. Musí být v čistém a suchém prostředí.
5. V těchto případech by měl přijet co nejdříve veterinář. Jednak může zjistit, jak je rána skutečně hluboká a zda nepoškozuje některé citlivé struktury (kloub, šlacha, …), jednak zajistí případné podání antibiotik a udělá pořádný obvaz, který bude ránu „držet pod pokličkou“. Ve výjimečných případech ji může sešít – ale i tak by měla být končetina zavázaná, protože obrovské pnutí kůže na končetinách často stehy potrhá, jakmile se kůň trochu pohne.
Krycí obvaz – jeho úkolem je zakrýt ránu a chránit ji před znečištěním. Skládá se z čistého krytu rány, vrstvy obvazové vaty a pružného obinadla. Vata (ale v případě nouze i molitan, utěrka, jiná látka) brání zaškrcení končetiny obinadlem, protože je měkká. Obinadlo je pak bez obav dostatečně utažené, aby ránu zpevnilo a bránilo vzniku otoku.
Fixační obvaz – má za úkol také znehybnit končetinu a tím ji chránit ještě více než krycí obvaz. Skládá se z několika vrstev vaty a pevně utaženého pružného obinadla. Musí být dostatečně vysoký, pevný a kvalitně vypodložený, aby nedošlo k otlačení či zaškrcení. Fixační obvaz obvykle přikládá veterinář a nechává ho na noze koně několik dní, poté by měl opět přijet veterinář, obvaz odstranit, ránu zkontrolovat a podle potřeby ošetřit a většinou opět přiloží na několik dní další fixační obvaz. Tento proces se opakuje tak dlouho, až je na ráně vidět zdravé hojení. Většinou se jedná o minimálně 2 až 3 týdny podle velikosti a umístění rány.
Fixační obvaz je nutné dobře a měkce vypodložit a pak pevně utáhnout pružným obinadlem. Věšinou se takových vrstev dělá několik, aby se zajistilo kvalitní zpevnění zraněné končetiny.
Pokud už se na končetině objevilo v ráně živé maso, je nejlepší řešení ho nechat seříznout. Okraje rány se vystříhají a mohou se promazávat hojivou mastí, například obsahující měsíček. Někdy se přerůstající hypergranulace leptá například hypermanganem, jindy se používají kortikoidové masti, které brání růstu tkáně. V extrémních případech může být nesmírně složité se hypergranulace zbavit a dovolit ráně se zcela zhojit. Vyžaduje to opakované chirurgické zákroky, dlouhodobé omezení pohybu koně, podpora hojení pokrajů rány bylinkami nebo například léčebným laserem, přesto se často poškozené tkáně hojí v podobě jizvy a bývají náchylnější na další poškození. Proto je nejlepší předcházet vzniku živého masa tím, že okamžitě a správně ošetříte / necháte ošetřit hluboké rány a umožníte jim hojení pod fixačním obvazem, za absolutního klidu koně a pravidelné odborné kontroly.