Koňský domácí lékař 15: Nateklé vemínko
S příchodem teplých slunečných dní se u našich koní objevuje celá řada zdravotních problémů. Postiženi bývají především ti, kteří tráví svůj čas ve výbězích a na pastvinách. Jednou z těchto nepříjemností je náhlé zvětšení – otok – vemínka, u koní samčího pohlaví také předkožky. Proč k tomu dochází? A co s tím dělat?
Vemínko je správně nazýváno mléčná žláza. Je schovaná v tříselné krajině mezi stehny. Skládá se ze dvou polovin, které jsou rozdělené hlubokou brázdou, každá polovina má jeden krátký a ze stran oploštělý struk. V každé polovině jsou dvě navzájem oddělené mléčné jednotky, z každé z nich vede jeden strukový kanálek, takže na hrotu každého struku jsou dva otvory. U mladých klisen či u těch, které ještě neměly (nebo delší dobu neměly) hříbě bývá vemínko malé, na pohmat „prázdné“. Budoucí, současné nebo pravidelné matky ho pak mají větší, plnější, struky „vytahanější“.
Průřez jedním strukem krávy (A) a klisny (B): 1 - mlékojem, 2 - mlékovod. Podle König, Liebich: Anatomie domácích savců.
Někdy se ale stane, že se začne vemínko zvětšovat, přestože klisna nekojí ani není ve vyšším stádiu březosti. Obvykle se přitom nezvětšují struky, ale jednotlivé půlky a struky mohou být naopak „vtažené“.
Otok vemínka může být – jako každý jiný otok – zánětlivý nebo nezánětlivý.
Před strukem je vidět velký otok pravé poloviny mléčné žlázy.
Zánětlivému otoku říkáme mastitis, čili zánět mléčné žlázy. U koní se (na rozdíl od dojných krav) nejedná o častou komplikaci, pokud k němu dojde, postihuje obvykle jednu polovinu nebo dokonce čtvrtinu vemínka. Ta bývá
– naplněná „k prasknutí“,
– hřeje a
– často i bolí. Klisny si na vemínko mnohdy nechtějí nechat šáhnout, přestože jindy jim to nijak nevadí. Mohou různě ulevovat stejnostranné zadní noze ve snaze zmírnit nepříjemný tlak na zanícené vemínko, mohou chodit ztuhle či kulhat na zadek.
• Ze struku může dokonce vytékat nějaká tekutina, ať už podobná mléku nebo ne.
Vemínko klisny, která měla hříbě před 10 lety. Vidět je hmyz a šipka ukahzuje na zaschlou kapičku séra, která vytéká z drobné ranky po pokousání. Bylo by dobré vemínko umýt.
• Některé klisny mohou být apatické, mít horečku a nechutenství.
• V některých případech se ve vemínku nebo ve vedlejších mízních uzlinách tvoří abscesy, při těžkých bakteriálních infekcích může docházet i k dalšímu těžkému poškození včetně vředů, píštělí apod.
Jaké jsou příčiny mastitidy u koní? Víceméně zánět mléčné žlázy může vyvolat skoro cokoli, od mechanických vlivů přes infekci až po onemocnění okolních tkání. Přesto však budou některé příčiny častější.
1. Za nejčastější se považují mastitidy vzniklé následkem městnání mléka. To je případ zánětu mléčné žlázy během nebo po odstavu hříběte, ale někdy i během kojení, především v případě, kdy hříbě z nějakého důvodu (pracovní využití klisny) nemůže delší dobu sát. Do naplněného vemínka se mohou z prostředí dostat baktérie, především při oddojování nebo při poranění zvětšeného vemínka během pohybu klisny.
2. Záněty ale mohou mít příčinu v infekci, především bakteriální. Bakteriální mastitida tak může vzniknout následkem poranění vemínka a prostupu bakterií nacházejících se normálně na kůži nebo v prostředí. Pokud je ale vemínko oteklé z jiné příčiny (viz dále), může mít prostupnější strukový otvor a tudy bakterie proniknout dovnitř, aby se pomnožily, poškodily citlivou tkáň a způsobily sekundární komplikaci již existujícímu otoku. Mnoho případů bakteriální mastitidy se objevuje v létě, obvykle jako následek poštípání hmyzem. Zejména muchničky vyhledávají spodinu břišní a mezinoží, aby zde sály krev a hustě zraňovaly jemnou kůži v této oblasti. Zánět vemínka tak může být vyvolán vlastním štípnutím nebo jako následek škrábání se zuby či o okolní předměty, protože pokousání hmyzem často velmi svědí. Bakterie mohou také přinést mouchy na vemínko na svých nožičkách. Podobně postižení mohu v těchto případech být „koňští muži“; s tím rozdílem, že se jim zanítí a oteče předkožka penisu.
Nakažlivé bakteriální mastitidy, jak je známe u mléčných krav, se u klisen nevyskytují; baktérie se však mohou dostat dovnitř, stejně jako u dojnic, například ze zanedbané podestýlky.
Může se stát, že bakteriální (ale i virová) infekce se do mléčné žlázy dostane „zevnitř“, přivede se krví nebo lymfou z nemocné okolní tkáně, může mít například souvislost se zánětem dělohy.
3. Mastitidu, zpočátku neinfekční, mohou vyvolat i úrazy vemínka či jeho okolí, například poranění, otlaky, kopnutí, reakce na repelenty apod.
4. Další skupinou příčin jsou nádory. Ať už se jedná o nádory s hormonální aktivitou, nebo o nádory, které vyvolávají zánět mléčné žlázy tím, že jí prorůstají a poškozují její tkáň. Příkladem budiž adenokarcinomy, které mohou vyvolat velmi těžké poškození až odumření tkáně provázené zánětem, mohu i metastázovat do mízních uzlin. Dále mohou do mléčné žlázy prorůst melanomy z okolí a způsobovat zde poškození provázená zánětem.
Něco jiného může být nezánětlivé zvětšení mléčné žlázy. Pomineme kojící a vysokobřezí klisny, kde je tento stav normální. Nezánětlivé otoky bývají chladné, nebolí, mohou být těstovité nebo tvrdé, často se šíří i do okolí. Klisnu při nich vemínko nebolí a dokonce to může vypadat, že jeho masírování a oddojování jí dělá dobře. Vždy je však třeba myslet na to, že nezánětlivý otok způsobuje zvýšenou náchylnost mléčné žlázy na vznik mastitidy, často bakteriálního původu.
Co způsobuje nezánětlivé zvětšení vemínka?
1. I přesto, že se nejedná o březí či kojící klisnu, může být tento otok způsobený hormonálně. Může se pojit s říjovým cyklem klisny nebo být vyvolané nadměrně vysokou hladinou estrogenu (např. následkem bohaté jarní pastvy s různými bylinami nebo po krmení vojtěškou) či jiných hormonů hospodařících v těle s tekutinami. Dochází k rozvoji vemínka a začíná se tvořit mléko, přestože klisna není březí a neměla nikdy hříbě. Opakovaně mohou otékat vemínka u starých klisen. Podobnou „falešnou“ laktaci může vyvolat i hypothyreoidismus (nedostatečná činnost štítné žlázy, obvykle spojená s „nadváhou“ klisny).
2. Další nezánětlivé otoky mléčné žlázy, které mohou připomínat mastitidu, mohou být způsobené problémy lymfatické drenáže spodiny břišní, městnáním krve následkem onemocnění srdce, ledvin či nedostatku některých minerálů a vitamínů, nadměrným příjmem bílkovin či změnami metabolismu.
Co dělat, když zjistíte, že klisna má oteklé vemínko (nebo valach či hřebec předkožku)
Mnoho těchto stavů je poměrně nevinných, ale mohou se výrazně zkomplikovat, především ve chvíli, kdy otok přejde v bakteriální zánět. Proto:• V každém případě, kdy má majitel podezření na onemocnění mléčné žlázy u klisny, je třeba zavolat veterináře, který po vyšetření toto podezření potvrdí nebo vyvrátí.
• Než veterinář dojde, je třeba chránit vemínko před poraněním, a hmyzem (repelenty, síťovaná deka či síť na břicho a mezinoží, potřít jedlým olejem, zavřít koně do stáje apod.),
• udržovat ho čisté, čili opatrně omýt a zbavit případných stroupků, žmolků a jiných nečistot, pokud se někde objeví ranka, zdezinfikovat roztokem povidon jodidu,
• pokud něco odtéká, pak lze zkusit klisnu opatrně oddojovat, aby se zmírnil tlak uvnitř mléčné žlázy.
• Pokud vemínko hřeje, mohou klisně ulevit chladivé obklady nebo velmi opatrné stříkání chladnou vodou (ne pod proudem, bolelo by to).
• Zánět může zmírnit i potření protizánětlivým gelem, který si lze volně koupit v lékárně. Neznamená to však, že byste neměli volat veterináře! Pokud se do vemínka dostaly bakterie, bude stejně třeba dát koni antibiotika, pokud by se zjistily abscesy či nádory, dost možná se bude muset vemínko ošetřit chirurgicky.
• Studené a většinou nebolestivé otoky lze potírat prohřívajícími gely či masti, přípravky podporujícími vstřebávání (dostanete je od veterináře nebo si je koupíte bez předpisu v lékárně). Veterinář by měl zjistit i jejich příčinu; pokud jsou způsobené hormonálně, bude muset upravit například pohlavní cyklus klisny.
Pokud je jinak klisna zdravotně v pořádku, dopřejete jí aspoň opatrný pohyb.
Předkožka valacha, neoteklá, ale znečištěná trusem bodavého hmyzu (malé černé tečky) a drobnými kapkami zaschlého séra. Opět je třeba kůži umýt, xezinfikovat a takto ji udržovat.
Včas a správně přeléčený nekomplikovaný zánět se obvykle zhojí bez následků. V těžkých případech však může dojít k porušení funkce postižené čtvrtiny nebo poloviny mléčné žlázy, což může významně zkomplikovat výživu dalšího hříběte. Záněty a otoky předkožky zase mohou výrazně znesnadnit močení a komplikovat se záněty močových cest valachů a hřebců. Není proto radno tyto otoky nijak podceňovat.