Koňský domácí lékař 12: Trus jako kravinec
Úhledné koblížky, které jste každý den poctivě uklízeli z boxu či výběhu, se jednoho dne změní v připláclé lívance a možná to přejde až v naprosto řádný „kravinec“ amorfního tvaru a hustější kašovité konzistence. Průjem je tu. Proč? Co s tím?
Dospělý kůň vyprodukuje za den asi 20–30 g trusu na 1 kg své tělesné hmotnosti, tedy přibližně 2–3 % své váhy. Dospělý velký kůň vážící 500 kg tedy denně vykálí okolo 10–15 kg trusu. Toto množství se bude přirozeně různit podle toho, jak stravitelnou potravu přijímá. Bude-li jeho krmná dávka spočívat především na koncentrátech a kůň dostane jen minimum vlákniny, trusu bude méně; naopak koně žijící ze sena budou mít i více „odpadu“. Běžné je, že kůň vykálí asi 8–10 hromádek denně, jednu o hmotnosti asi 1–1,5 kg. Hmotnost trusu je však kromě množství nestrávených zbytků dána i množstvím vyloučené vody, tedy čím je trus mokřejší, tím více váží.
Zdravý koňský trus - dobře formované koblížky, lesklé, měkké, ale pružné, nerozpadají se ani neplacatí.
Nejdříve je třeba si uvědomit, co to vlastně je „mít řídký trus“ – tedy průjem. Průjem je dle definice:
– zvýšená frekvence defekace, čili kůň kálí častěji,
– zvýšený objem trusu, kdy místo obvyklých 20–30 g trusu na 1 kg hmotnosti koně může kůň vyloučit až 214 g trusu na 1 kg své tělesné hmotnosti a
– řidší konzistence nebo přímo tekutost trusu (trus obsahuje >20 % vody).
Namístě je i otázka: Pokud se v trusu nachází příliš mnoho vody, odkud se tato voda vlastně bere?
Pochází ze dvou hlavních zdrojů: z potravy nebo ze střevní sekrece. Sousto se velice důkladně rozmělní a změkčí slinami už v dutině ústní. Od té doby se vlastně až do tlustého střeva neustále o tekutiny obohacuje, ať už v žaludku, nebo v tenkém střevě. Do slepého střeva pak vtéká zpracovaná potrava v podobě vodnaté kaše. Po bakteriální fermentaci se dostává do tlustého střeva, kde se teprve začíná obsah zahušťovat. Především v zadních částech tračníku dochází k velkému vstřebávání tekutiny, v konečníku se formují charakteristické koblížky normální konzistence. Pokud se z nějakého důvodu nemůže tekutina v tlustém střevě dostatečně vstřebat, nebo se dokonce do střevního obsahu ještě přidává, vzniká průjem.
Proč vzniká průjem
• Asi nejčastější příčinou jsou podráždění a záněty střeva. Následkem toho jednak nedochází dostatečně ke vstřebávání tekutin, ale často se do střevního obsahu ještě dostávají další následkem zvýšené sekrece. Záněty bývají obvykle neinfekční, způsobené především dietetickými chybami (příliš rychlá změna krmení – například vyhnání na jarní pastvu, příliš velká dávka jádra, přísun fruktanů v pastvě, zkažené krmivo apod.). Následkem toho se obvykle naruší střevní bakteriální rovnováha, sníží se pH střevního obsahu, podráždí a zanítí se střevní stěna. Záněty střev mohou být i infekční, například salmonelóza nebo velmi těžké průjmy způsobené klostridiemi. Pokud se zanítí a podráždí jen nejvnitřnější vrstva střevní stěny, sliznice, příznaky i následky bývají příznivější, než když je postižená celá stěna.
Tyto koblížky jsou stále ještě formované, ale mají tendenci se "spékat" alepit dohromady. O průjem se však ještě nejedná.
• Nelze zapomínat ani na parazitární průjmy, vznikající obvykle při větším množství střevních parazitů, například malých strongylidů u všech věkových kategorií, strongyloidů u malých hříbat nebo škrkavek u koní do věku asi 1,5 roku. Průjem se může někdy objevit i po odčervení, především tehdy, když předtím byl kůň odčervován ledabyle. Je to proto, že ve stěně střeva čeká poměrně hodně larviček strongylidů a ve chvíli, kdy antiparazitikum zabije parazity nacházející se volně ve střevním obsahu, larvy se „probudí“, uvolní ze střevní stěny, kterou tím podráždí, a způsobí průjem.
• Někteří koně mohou mít průjem následkem pozření dráždivých chemikálií, ať už se jedná o různé nátěry, postřiky, hnojiva, nebo třeba jen pozření nadměrného množství jedlé soli. Lízání solného lizu může být nebezpečné především pro velmi malá hříbata.
• Další dráždivé látky jsou například písek či zemina. Ty se do koně dostanou v případě, že vypásá velmi krátké zbytky trávy přímo u země, někdy i s kořínky.
• Jakékoli jiné rozhození střevní bakteriální rovnováhy (dysmikrobie) je příčinou průjmu. Kromě dietetických chyb se může jednat například o následek podávání antibiotik. Jsou stavy, kdy se ve střevech následkem nevhodného krmení (obvykle příliš mnoho jádra) přemnoží bakterie, produkty jejichž metabolismu do sebe nasávají vodu a způsobuje to, že trus je řidší, než by měl. Může to být jeden z důvodů, proč někteří koně průjmují opakovaně.
• Klasickým příkladem, kdy kůň najednou začne více trousit řidší trus, je narušení jeho psychiky (když má kůň strach, stresuje se například před závody nebo během cesty v přepravníku).
• Kojená hříbata někdy průjmují proto, že jejich matka je v říji. Tento stav známe jako říjový průjem. Dnes se spíš předpokládá, že tyto průjmy jsou následek infekce střev, začervení strongyloidy nebo budování nové střevní mikroflóry v dosud příliš neosídleném střevě hříběte.
Klasický příklad "kravince" následkem zvýšeného příjmu čerstvé trávy.
Některé průjmy jsou doslova život ohrožující, především ty, které mají velmi dramatické příznaky a jsou následkem těžkého poškození střevní stěny. Většinou jsou provázené těmito varovnými příznaky:
– vodnatý trus,
– nepříjemně páchnoucí trus,
– kolikové bolesti,
– výrazně zeslabená nebo zastavená střevní peristaltika,
– tělesná slabost,
– kůň „zvrací“,
– bledé sliznice,
– příliš rychlý tep,
– může být horečka.
Tyto průjmy často nastupují poměrně rychle a mají dramatický průběh; vyžadují ihned odbornou veterinární pomoc, ideálně přímo na koňské klinice. Během velmi krátké doby totiž může dojít k prostupu toxinů ze střeva do krve a k těžké sepsi (otravě krve). Život koně je ohrožen – a pokud ne přímo život, pak minimálně jeho další zdraví. Je velmi pravděpodobné, že se kůň schvátí.
Častěji se však setkáte s průjmem mírnějším a možná i dlouhodobějším nebo se opakujícím. Kůň má trus kašovitý (například jako onen kravinec), ale chuť do žrádla mu nechybí a chová se zcela normálně. Pokud však průjem trvá déle, kůň ztrácí hodně tekutin a často i živin a minerálů. Snadno pak je
– dehydratovaný,
– začne být méně „pracovitý“ nebo se mu zhorší výkonnost,
– může mít matnou, nekvalitní srst,
– může hubnout,
– změn si můžete všimnout i na jeho kopytech, a to v podobě kroužků, které jsou obvykle známkou tzv. přichvácení, tedy mírného schvácení.
Pokud u svého koně objevíte průjem, zjistěte následující informace:
– jak vypadá jeho trus, jak páchne,
– jakou má kůň tepovou frekvenci, teplotu, barvu sliznic, jaký je stav jeho hydratace.
Je-li vše v pořádku, trus nepáchne a má konzistenci spíš kašovitou než vodnatou, situaci lze zvládnout tím, že se odstraní zdroj podráždění střeva, a s veterinářem pak můžete konzultovat případnou dietu nebo další léčebné prostředky. Platí tyto zásady:
– koni je nezbytné zajistit dostatek tekutin; pokud nepije, je nutné dát mu například infuze;
– důležitá je dieta: první dny bude kůň pouze na kvalitním jemném seně, později je třeba minimalizovat nebo vyloučit jádro i tuky, trávu či senáž;
Náhubek pomáhá zabránit nadměrnému příjmu trávy, ale umožní koní pást se a být se svými kolegy.
– přidat lze také vojtěšku, ideálně ve formě sena, pokud je však kůň na ni zvyklý – vojtěška stahuje vodu;
– do krmné dávky lze postupně přidávat bílkovinná krmiva a stravitelnou vlákninu, např. pšeničné či ovesné otruby, řepné řízky, pivovarské mláto apod.; je nutné myslet na velmi pozvolné změny;
– případná probiotika nebo prebiotika pomohou srovnat bakteriální rovnováhu ve střevě, což může koni výrazně pomoci; stejně tak lze koni podat různé čaje určené na léčbu střevních potíží.
Pokud průjem trvá delší dobu nebo se opakuje, je nutné přemýšlet o změně životního stylu koně, protože pravděpodobně dostává něco, co jeho zažívání nedělá dobře:
– je třeba zvážit, zda je vhodná krmná dávka koně, zda nedostává příliš mnoho jádra a málo vlákniny;
– je nutné zkontrolovat kvalitu sena a jeho složení;
– po konzultaci s veterinářem bude dobré vyšetřit jeho trus na parazity a krev na jaterní ukazatele;
– pomoct mohou vyvazovače mykotoxinů, zlepší jeho imunitu a vyčistí ho od toxinů z plísní;
– je třeba zvážit, zda kůň není v trvalém stresu nebo jestli prostředí jeho stáje není infekční.
Přichází jaro a pomalu je třeba obávat se průjmu způsobeného náhlým přechodem na pastvu. Navykejte na ni koně postupně, zajistěte mu neustálý přístup k senu, klidně i na pastvině, ideálně ho dávejte na pastvinu ještě v době, kdy je málo zelené trávy, ale dostatek stařiny, která koním „naředí“ čerstvou trávu. Když začne pastva, ubírejte koním jádro, ale nikoli vlákninu. Myslete na to, že častým prvním příznakem nastupujícího schvácení kopyt je právě řídký trus!