Koňský domácí lékař 14: Ekzémy a vyrážky
Ekzém či vyrážka jsou kožní změny různého původu, které znepříjemňují život koním i jejich majitelům. Mnohdy je těžké objevit, co je způsobilo, a stejně tak je často nesnadné je vyléčit a zajistit, aby se znovu nevrátily. Pojďme se na tyto kožní problémy podívat blíž a zjistit, jak se jim vyhnout, a když už se ukážou, jak se jich co nejlépe zbavit.
Ekzémy a vyrážky se u koní obvykle poznají takto:
– Jako první vznikají svědivé fleky, jsou červené, což je samozřejmě vidět jen na nepigmentované kůži.
Ekzém na bílých končetinách koně vzniklý pozřením fotodynamické látky a působením ultreafialového slunečního záření.
– Pak začnou tato místa otékat, tvoří se pupínky nebo puchýře.
– Puchýře mohou prasknout, z pupínků může prosakovat sérum – tvoří se nažloutlé strupy na kůži a srsti.
– Pokud ekzém trvá delší dobu, kůže zhrubne a vypadává srst.
– Protože tyto změny svědí, koně se škrábou, mohou si kůži poranit, snadno se do ní dostává bakteriální infekce, tvoří se hnisající ranky, červené stroupky podminované hnisem, boláky.
Pokud vše trvá déle, uzavírá se začarovaný kruh, protože bakteriální infekce kůže také svědí a bolí, koně se škrábou a stále více se zraňují. Čím dál tím větší místa ztrácejí srst, hrubnou, pokrývají se boláky… Kůň se stále úporněji škrábe, začíná být až nesnesitelný, nedá se na něm jezdit ani s ním manipulovat.
– Někdy si majitel všimne pouze úpornějšího škrábání koně nebo pak až polámaných či vypadaných chlupů.
Vyrážka vzniklá po silném poštípání hmyzem. Nejedná se o alergii, kůň se neškrábe.
Tyto změny mohou postihovat skoro celé tělo koně, často se však stává, že se ekzém či vyrážka tvoří na takzvaných predilekčních místech: u hřívy, u kořene ocasu, na prsou, na spodině krku či břicha.
Příčin takových ekzémů a podobných kožních reakcí je celá řada. Než si je vyjmenujeme, je dobré vědět, co to vlastně ekzém je. Jedná se o alergickou reakci, která se projevuje změnami na kůži. Aby k alergické reakci došlo, jsou nutné dvě věci:
– narušený (přecitlivělý) imunitní systém koně a
– alergen čili látka, na kterou pak přecitlivěle reaguje.
Přestože alergen ve skutečnosti není nijak škodlivý, imunitní systém „si myslí“ opak a rozjede proti němu lítý boj. Aby se objevil ekzém, musí se kůň alergenu dotknout nebo ho dostat do těla (většinou pozřít, výjimečně vdechnout, někdy se alergen dostává do těla píchnutím).
Jaké alergické ekzémy jsou u koní nejčastější?
1. Nejčastější ekzémy jsou spojené s létem, nebo spíš s hmyzem. Může se jednat „pouze“ o běžnou svědivou reakci na poštípání například komáry, ovády nebo jiným podobným hmyzem, jako ji zná skoro každý z nás. Někdy jsou koně skutečně obklopeni obrovským množství krvežíznivého hmyzu. Ale může to být i řádná alergie – zde na hmyzí sliny, které se při píchnutí dostávají do krve koně a představují onen alergen, proti kterému začne tělo přecitlivěle reagovat mohutnou zánětlivou reakcí. Této alergii se často říká letní vyrážka. Většinou se tento ekzém objevuje na jaře, když vylétne hmyz, stupňuje se během léta a podzimu a s chladným podzimním obdobím příznaky ustávají, kůň se uklidní, rozedřená lysá místa během zimy zarostou, aby se příští jaro vše zopakovalo. V případě skutečně letní vyrážky, tedy alergie, se ekzém či pupence a otoky většinou neomezují jen na místa poštípání, ale šíří se obvykle po horní a/nebo dolní středové linii těla: hříva, kohoutek, záď a kořen ocasu, spodní strana krku, hruď, spodní linie hrudníku a břicha.
Rozškrábaná a svědící spodní strana hrudníku a břicha - slabší "verze" letní vyrážky.
2. Alergicky může kůň zareagovat i na některé látky, které pozře s krmením (obvykle látky obsažené v nějaké rostlině v seně nebo na pastvině), méně často reaguje na vdechnuté alergeny (různé pyly či stájový prach). Takovému ekzému říkáme kopřivka a při ní dochází ke vzniku pupínků různé velikosti na trupu a krku. Pupeny se zvětšují, mohou se slévat a tvořit otoky. V těžších případech oteče i hlava a sliznice a kůň může mít problémy s dýcháním. Jako u jiných kožních alergií často svědí a postupně se na povrch kůže může vyronit sérum a vytvoří se krusty. Kůň může kopřivkou reagovat i na nějaký lék či na bakteriální produkty, které mu v těle zůstaly po prodělané infekci (např. závažná petechiální horečka jako reakce na antigeny ze streptokoků způsobujících hříběcí).
3. Vzácnější, ale nikoli zanedbatelná může být kontaktní alergie. Tam se většinou ekzém či vyrážka ukážou jen na ohraničené části kůže – té, která se dotýkala alergenu (nos, končetiny, místo pod sedlem, koutky huby …). Příčinou bývá dráždění některými rostlinami, pracími přípravky, saponáty, repelenty či jinými chemikáliemi, ale například i niklem na některých udidlech!
Kožní reakce podobné ekzémům a vyrážky však mohou vzniknout i z jiného důvodu – nealergického. Namátkou aspoň některé další časté příčiny:
4. Když působí na nepigmentovanou kůži sluneční záření a v těle koně kolují tzv. fotodynamické látky, může dojít k fotodermatitidě. Fotodynamické látky se nacházejí v některých rostlinách (klasickým příkladem je třezalka, rdesno, pohanka, jetel zvrhlý a jiné) nebo vznikají špatnou činností jater koně. Poškozují pak společně s ultrafialovým zářením kožní cévy a způsobují zánět nepigmentované kůže, většinou na hlavě a končetinách, ale u strakatých koní i jinde po těle.
5. Velmi podobné ekzému jsou i některé kožní infekce, ať už bakteriální (známá dermatofilóza, postihující většinou končetiny a tvořící například podlomy), nebo plísňové (dermatofytóza, postihující většinou místa na trupu či hlavě). Při nich nenarušuje celistvost kůže přehnaný zánět namířený proti neškodnému alergenu, ale přímo „škodlivé“ mikroorganismy, které kůži skutečně narušují a tělo se jim brání oprávněně. Většinou se jedná o kožní změny vzniklé v období vlhka a bláta.
6. Pokud jsme u infekcí, nelze nezmínit ani některé parazity. Na končetinách se především u koní s rousy můžeme setkat s končetinovým (chorioptovým) svrabem. Ten se živí povrchovou vrstvou zrohovatělé kůže a svojí činností vyvolává svědění a zánět kůže. Koně však může postihnout i jiný svrab, psoroptový, žijící nejčastěji v žíních, nebo sarkoptový, nacházející se především v řidší srsti hlavy a trupu. Ekzému podobné změny na kůži však mohou vyvolat i vši a všenky, nebo dokonce larvy hlístic zvaných onchocerca.
7. Někdy má kůň na hřbetě pupeny až tvrdé uzly, mohou být ojedinělé, ale může jich být i více. Nejedná se sice o vyrážku, ale vypadá to podobně. Způsobit je mohou larvy srnčích střečků, které se zavrtávají do kůže v oblasti hřbetu, nebo třeba záněty chlupových cibulek (jako akné u lidí). Někdy může kůži podráždit nevhodný šampon, repelent, prací prášek či aviváž použitá například na podsedlovou dečku.
8. V neposlední řadě zmíním i různé kožní novotvary – melanomy u běloušů nebo třeba sarkoidy virového původu. Mohou někdy vypadat také jako ekzém či pupeny vyrážky.
Co dělat, když se na koni objeví ekzém či vyrážka?
Je vidět, že příčin může být celá řada, a stejně tak je celá řada konkrétních terapeutických postupů. Přesto může majitel zajistit koni první pomoc – pokud ji provede dobře, nemusí se ekzém „rozjet“ a snadno se vyléčí. Jedním z charakteristických rysů ekzémů je totiž to, že se jich jen velmi těžko zbavíme. Většinou totiž nejde jen o jednu příčinu, ale o celou složku vzájemně se ovlivňujících faktorů – od genetické predispozice přes způsob ustájení a krmení až po péči o srst a kůži koně.
• Svědící místo co nejdříve umyjte chladnou vodou, do níž můžete přimíchat trochu octa, a na jednotlivé „pupínky“ můžete položit čerstvě ukrojené kolečko cibule nebo je potřít tea tree olejem či některým z přípravků, které lze běžně koupit v lékárně pro lidi na zmírnění svědění po poštípání hmyzem (často obsahují látky blokující působení histaminu).
Hmyz rád saje krev na jemné a málo ochlupené kůži okolo vemínka či předkožky. Tato místa pa svědí a tvoří se drobné stroupky.
• Pokud už jsou na kůži změny, očistěte je pořádně vodou (popřípadě i kartáčem) a opatrně vysušte; je-li třeba, ostříhejte srst, aby kůže mohla „dobře dýchat“ a vy jste dobře viděli kožní změny.
• Případné stroupky či zhrublé šupiny kůže opatrně rozmočte vodou, olejíčkem či slabým dezinfekčním roztokem a prsty opatrně sundejte; obnaženou kůžičku dezinfikujte nedráždivým přípravkem (vhodné jsou vždy slabší roztoky povidon jodidu, které spolehlivě ničí bakterie i plísně).
• Uvolněné stroupky či srst bezpečně odstraňte z prostředí, nejlépe spálením.
• Pro jistotu odeberte koni (nové) krmení, které dostal a které by mohlo být příčinou vzniku kopřivky, nepusťte ho na pastvinu.
• Důkladně koně prohlédněte, zda na něm nevidíte vnější parazity.
• Pokud má kůň velmi silné svědění po větší části těla, pokud jsou pupence nebo otoky velké či se zvětšují, pokud se dře do krve nebo jeho kůže hnisá, pokud je jinak narušen zdravotní stav koně nebo se ekzém či pupence nezlepšují do 2 až 3 dní od zahájení první pomoci, volejte veterináře.
Kromě toho zajistěte následující opatření:
• Pokud je vlhko a bahno, kůň má být v suchém a čistém prostředí, jeho končetiny mají být udržovány čisté a suché.
• Koně chraňte před hmyzem a sluncem, během dne ho držte ve stínu nebo ve stáji či přístřešku, jeho tělo chraňte síťovanou dekou a/nebo maskou na hlavu.
• Po každém zpocení ho umyjte čistou vodou, zbavíte ho potu, který je lákavý pro hmyz a dráždí kůži.
• Přestaňte na koně používat jakékoli šampony či jiné kosmetické přípravky, používejte pouze dečky prané v čisté vodě.
• Pokuste se zajistit, aby kůň nebyl ve styku s jinými koňmi – aby se případná infekce nepřenesla i na ně; umyjte si vždy po manipulaci s ním ruce, převlékejte se, používejte u něho speciální čištění i nástroje na poklízení boxu. Podestýlku z boxu bezpečně odstraňte, mohla by být zdrojem infekce.
• Pokud se ekzém objevil na více koních, volejte veterináře.
• Zkonzultujte s dobrým krmivářem krmnou dávku koně, aby se snížilo zatížení jeho organismu a podpořila imunita (omezte jádro i pastvu, podávejte kvalitní seno a vyvážený minerální doplněk, energii doplňte spíš v podobě olejů).
• Postarejte se o dobrý stav kůže – zajistěte koni dostatek stravitelných sloučenin s mědí a zinkem, síru (MSM), omega-3 mastné kyseliny (například rýžový olej).
• Poraďte se s veterinářem, zda nebude třeba vyšetřit krev, například na jaterní funkce; zdraví jater se také odráží na kvalitě a zdraví kůže a srsti.
• Projděte pastvinu a hledejte rostliny, které by mohly koně dráždit; stejně tak důkladně a kriticky prohlédněte používaná krmiva.
Některé ekzémy zmizí hned, jiné přetrvávají dlouho. Letní vyrážka je příkladem onemocnění, kdy je nutné doslova změnit celý život koně, od krmení přes ustájení a péči až po ochranu před hmyzem, a často je vhodné zkusit i pozměnit jeho imunitní reakce ještě před objevením se prvního hmyzu (ať už promyšlenými dávkami kortikoidů, homeopatiky, či různými bylinnými kúrami). Pokud se ekzémy u vašeho koně objevují opakovaně nebo se jich nedokážete zbavit, je třeba vše důkladně konzultovat s odborníky a někdy to i s jejich pomocí bude detektivní práce. Spokojenost vaše i vašeho koně však za tu námahu stojí!