Kdo jsem?
Koně jsou mými průvodci už od dětství. Nejdřív jen platonická láska a později jako skutečná romantika či tvrdá životní realita. Hobby i živobytí.
Začínala jsem s nimi v jezdeckém oddíle ŠS SZeŠ Opava, kde jsme se zpočátku věnovali westernu, ale po revoluci zde převládlo parkurové a drezurní ježdění.
Po maturitě na Mendelově gymnáziu v Opavě jsem vystudovala všeobecné veterinární lékařství na VFU Brno, kde jsem zpočátku byla členem tamního jezdeckého oddílu zaměřeného opět na závodní parkurové a méně i drezurní ježdění. Později jsem si zde koupila svého prvního koně: nemocného tříletka Dustina, o kterého jsem se starala od jeho narození a který mě provázel životem celkem 22,5 let!
Po úspěšném složení státních zkoušek a získání titulu MVDr. jsem několik let pracovala na klinice chorob koní VFU Brno, později jsem vzala místo odborného asistenta na ústavu fyziologie stejné univerzity. Zde jsem si poprvé vyzkoušela učit. V mezičase jsem absolvovala několik odborných stáží v zahraničí (Německo, Švýcarsko) na koňských klinikách nebo v jezdeckých zařízeních a strávila necelý rok v Anglii, kde jsem se jako ošetřovatel, jezdec i veterinář starala o honební a dostihové koně v jedné malé rodinné stáji.
V té době jsem si také pořídila dalšího koně, klisnu Zirozu - zvanou Quilly, v jejímž sedle jsem následných několik let závodila přes parkurové překážky i v drezurním obdélníku. Tato milá, neskutečně hodná a charakterní bílá dáma strávila po mém boku neskutečných 23 let, kdy naučila jezdit spoustu lidí, včetně mého manžela i mých dvou dcer. Za duhový most odešla náhle v požehnaném věku 29 let.
Mateřskou dovolenou jsem si "zpestřovala" privátní terénní veterinární praxí, překladem knih a psaním článků pro různá periodika. Několik let jsem pracovala jako redaktorka pro Equichannel.cz a k tomu pořádala pro "koňařskou" veřejnost semináře zaměřené na zdraví koní. V té době jsem koupila svého třetího koně, lipické hříbě Apassionatu, a přestěhovala se s rodinou a koňmi z Brna na statek do Rychnova na Moravě. 
Po několika letech jsem souhlasila s novou nabídkou zaměstnání: pozicí učitelky odborných předmětů a praxe na Střední škole zemědělské a veterinární Lanškroun, kde pracuji dodnes. Rok po smrti Dustina jsem si pořídila charismatického valacha Quirana, se kterým si užívám všechny radosti ježdění na šikovném, hodném a pohodlném koni.
Intenzivně se zabývám především prevencí v chovech koní, pohybovými problémy, kopyty a v neposlední řadě i fyzioterapií a pohybovou terapií pro koně. Jako divák jsem absolvovala celý tříletý kurz školy lehkosti Philippe Karla, který se konal pod jeho osobním vedením v Rakousku.
V roce 2003 jsem napsala rozsáhlou monografii Lonžování a v roce 2019 vyšlo její nové a kompletně přepracované vydání pod názvem Lonžování koně.
Jsem absolventem kurzu i pracovního semináře Dornovy terapie pro koně a psy, v této metodě se nadále vzdělávám a absolvovala jsem kompletní vzdělání manuálních technik zvířat v Institutu zdraví zvířat. Dovednosti v péči o zvířecí i lidská těla jsem si rozšířila studiem Equine Touch, dále kurzy Osteodynamiky, fasciálních technik, kraniosakrální osteopatie, VHT a tejpování. Všechny tyto citlivé a účinné metody mi neskutečně otevřely oči a odpověděly na mnoho starých otázek ohledně celostní péče a terapie, které jsem marně hledala ve veterinární medicíně.
V roce 2022 jsem se stala autorizovanou osobou profesní kvalifikace Pracovník/pracovnice pro rekondici a regeneraci velkých zvířat, zahájila jsem přípravu na zkoušky pro získání certifikátu Equine Touch a zúčastnila se prvního víkendového a v roce 2023 pokročilého pětidenního kurzu Materson Method, kterou se chystám uzavřít koncem roku 2024 certifikací.
Mým krédem je pomáhat koním - zdravým chovem, zdravou prací a vhodnou prevencí. Mému srdci je tento přístup bližší, než u zvířat opravovat problémy vzniklé nedbalostí a neznalostí lidí, nebo je dokonce maskovat, aby mohli koně "ještě podat nějaký výkon".
